Ráj U Špalka

Tuhle sobotu jsme se s přáteli stavili po promrzlé procházce na kopec Barborka u Buchlova v Hospodě U Špalka. Měli tam sraz horolezci a tak tam bylo plno, ale udělali nám místo a když jsme si dali svařák, pozvali nás i na baňku. Bylo tam spousta zajímavých lidí a to nejen vizuálně. Velmi starý pán vyrábějící za svých fotek kalendáře, možná až trochu příliš hovorný stařík nazývající všechna děvčata ovečkami, slečna jezdící po zahraničních horách a spousta dalších...
Nikoho z nich jsme nikdy neviděli, lae tak nějak nás vzali mezi sebe, vítali se s námi, pili s námi a mluvili s námi a dokonce se i nechali fotit. I když ne všichni. Byla tam neuvěřitelně přátelská atmosféra, kterou podporovala i hospoda jako taková.
Jsem strašně rád, že taková místa a takoví lidé ještě jsou!

Blízké setkání nejlepšího druhu

Jsou lidé, kteří se tváří jako kamarádi, ale nejsou. Někdy doopravdy nejsou, jindy stačí takříkajíc sejít z očí a sejdem jim i z mysli. Jsou ale naštěstí i přátelé, kteří jsou opravdovými přáteli a zůstávají jimi navzdory času i vzdálenostem.
Tyhle dva kluky jsem neviděl 12 let a s Petrem jsme za tu dobu ani nijak moc nekomunikovali. Přesto jsou to pořád kamarádi a znovu jsme se bavili jako před lety. Sice se moc nechtěli fotit, ale aspoň jeden záběr jsem si ukrad.
Děkuju tímto Zdendovi a Petrovi za bohužel jen krátký výlet, který ale rozhodně stál za to. Snad to do příště nebude trvat tak dlouho.