Ráj U Špalka

Tuhle sobotu jsme se s přáteli stavili po promrzlé procházce na kopec Barborka u Buchlova v Hospodě U Špalka. Měli tam sraz horolezci a tak tam bylo plno, ale udělali nám místo a když jsme si dali svařák, pozvali nás i na baňku. Bylo tam spousta zajímavých lidí a to nejen vizuálně. Velmi starý pán vyrábějící za svých fotek kalendáře, možná až trochu příliš hovorný stařík nazývající všechna děvčata ovečkami, slečna jezdící po zahraničních horách a spousta dalších...
Nikoho z nich jsme nikdy neviděli, lae tak nějak nás vzali mezi sebe, vítali se s námi, pili s námi a mluvili s námi a dokonce se i nechali fotit. I když ne všichni. Byla tam neuvěřitelně přátelská atmosféra, kterou podporovala i hospoda jako taková.
Jsem strašně rád, že taková místa a takoví lidé ještě jsou!

Blízké setkání nejlepšího druhu

Jsou lidé, kteří se tváří jako kamarádi, ale nejsou. Někdy doopravdy nejsou, jindy stačí takříkajíc sejít z očí a sejdem jim i z mysli. Jsou ale naštěstí i přátelé, kteří jsou opravdovými přáteli a zůstávají jimi navzdory času i vzdálenostem.
Tyhle dva kluky jsem neviděl 12 let a s Petrem jsme za tu dobu ani nijak moc nekomunikovali. Přesto jsou to pořád kamarádi a znovu jsme se bavili jako před lety. Sice se moc nechtěli fotit, ale aspoň jeden záběr jsem si ukrad.
Děkuju tímto Zdendovi a Petrovi za bohužel jen krátký výlet, který ale rozhodně stál za to. Snad to do příště nebude trvat tak dlouho.

Focení s tátou 3

Občas se zadaří a můžu si zafotit s tátou. Při dovolené s dcerkami na Slapech minulý týden se to povedlo, i když šlo především o tátův rank,ve kterém se běžně nepohybuju. Broučkaření na můj vkus vyžaduje příliš mnoho trpělivosti a plazení se podrostem. Tentokrát to ale bylo o focení na stěně chaty, na které celou noc svítila zářivka a tak jsem se taky přidal...

Hudečkovi v Národní Galerii

Byli jsme s mou nejdražší o víkendu v Praze a navštívili tam Národní Galerii. Šli jsme tam hlavně na Slovanskou epopej, ale nakonec jsme prošli komplet stálé sbírky a i když jsme jim nedali tolik času, kolik by to chtělo, bylo to úžasné. Pro mě i proto, že se tam může volně fotit skoro všude. A nic na tom nemění ani bolavé nohy.
Všem vřele doporučujeme!

Popelnicový haikufoto triptych o divném počasí

když slunce pálí
a přesto taky pláče
pak asi trpí

někdy dost prší
jen občas voda čeká
drží se v mracích

 

znavený měsíc
si sem tam malou chvíli
spočne v červáncích

o křížích co musíme nést

stejně jako já
tak i ty už dávno víš
musíš nést svůj kříž

Na návštěvě u Kryla

Byli jsme při srazu facebookové skupiny Mobilní fotografie CZ/SK v Kroměříži i v Expozici Karla Kryla. Byl to silný zážitek.
Nepopsatelný.
A obraz to přenést nemůže!
Musí se to zažít na vlastní duši...

Jen dál!

po bílých vlnách klidně pluj
na mraky zlé však nežaluj
a v dálce hledej dál svůj cíl
i kdybys cestou zabloudil

Ozvěny zašlých životů

na zdech a omítkách
snad stokrát přetřených
usedl dávno prach
domovů ztracených
a v tichých ozvěnách
spíš jenom tušených
je slyšet smích i strach
vzpomínek vzdálených

Milenci před svatbou

Člověk týden po svatbě doprovodí svou manželku do Holešova na zámek, kde vystupují její svěřenkyně bříškotanečnice jako doprovodné číslo při soutěži mažoretek a jen co se žena stihne schovat v šatně, narazí zas na připomínku svatby...
Ale vůbec mi to nevadí :)

Mosty

Mosty - Karel Zich, Lenka Filipová

Když hudba končí

The Doors - When The Music's Over

Čarodějky

Cava - Čarodějky

Princezny potřebují i boty...

A tak jsme je museli vybírat ;)

I družičky musí vybírat...

Už je zařízené skoro všechno, ale jedna z nejdůležitějších věcí se zajišťovala až tenhle víkend- šaty pro družičky. Netrvalo to sice tak dlouho, ale holky to prožívaly naplno. A přiznávám, že já s nimi ;)