pátek 27. listopadu 2015

Šťastný

Dnes ráno cestou do práce jsem si pouštěl do oušek a zároveň tak trochu "prozpěvoval" písničku Happy od Pharrella Williamse. Udělala mi dobrou náladu a tak jsem ji dal do smyčky a začal i za chůze podupávat a podivně se prokrucovat, což by si někdo mohl vyložit i jako tanec. Pár lidí na mě sice koukalo divně, ale jedna paní, co mě zná, se smála a ptala se, co blbnu. Vysvětlil jsem a pustil skladbu nahlas. Smála se dál a spolu se svou kolegyní se přidala a jelikož jsme ještě větší kus cesty do práce měli společný, "protančili" jsme ho spolu. Pár dalších lidí sice opět divně koukalo, ale už mnohem víc se usmívalo a smálo. Do práce jsem nakonec dorazil o něco později, ale dobrá nálada mi přes všechny problémy moje i ostatních lidí na celém světě vydržela celý zbytek dne až doteď a asi ještě vydrží. Asi budu cestou do práce "tančit" a "zpívat" častěji...


úterý 24. listopadu 2015

o útěcích z kruhů

utíkaje z kruhu všedních dní
našel jsem kapku síly poslední,
vrátil se k starým dětským hrám
a pochopil, že nikdy nejsem sám...



čtvrtek 19. listopadu 2015

Naposled...

Tak zítra ti už jen z dálky zamávám Jani a budeš patřit jim. Nebo spíš k nim. Sbohem krásko...


pondělí 16. listopadu 2015

otroci strachu

jsme jen otroci strachu
sami sebou věznění
rozum je na útěku
a my jako šílení
s bekotem ovcí
jen víříme prach
zatímco lovci
sbírají další strach...



pátek 13. listopadu 2015

Už nebudu Jani

Vždycky jsi po mně chtěla, ať nekouřím a snažila ses mě přesvědčit a motivovat všemi možnými způsoby, abych přestal...
Tak já už nebudu.
Slibuju, že doutníček ani cigaretu už si nikdy nezapálím.
Ale bez dýmky bych se Jani neobešel, to doufám chápeš...
Pozdravuj bráchu!



čtvrtek 12. listopadu 2015

sbohem

Když odcházejí andělé
světější než ti v kostele,
když slzy padají nejen z nebe,
potom i slunce strašně zebe
a v každé slze, co jde k zemi,
je slyšet smutek nad písněmi,
které už nikdy nezazní,
nad nesplněnými sny...



úterý 10. listopadu 2015

OVART podzim 2015

Sice jsem měl na facebooku všechny fotky co budou tady, ale nedá mi to. Měl jsem tu čest a radost být pozván k účasti na úžasné fotografické akci v Dobšicích a perfektně jsem si to užil. Splnila se moje očekávání a nejen, že jsem krásným způsobem zrelaxoval a viděl krásné fotky v tisku, ale hlavně jsem poznal lidi, které jsem znal jen podle fotek a komentářů na internetu. Byla to energetická bomba a já z toho stále ještě žiju a asi mi to dlouho vydrží jako přenosný zdroj energie. Ještě jednou děkuju všem zúčastněným a hlavně Přemkovi za to, jak krásný jsem měl víkend.







čtvrtek 5. listopadu 2015

Focení s tátou 2

To focení s tátou bylo pro mě opravdu víc než příjemným zážitkem a fotek bylo víc než těch pět, které jsem tu dal k dobru v minulém příspěvku. Je jich mnohem víc, ale dám už jen pět dalších, protože dobrého pomálu a všeho moc škodí ;)







úterý 3. listopadu 2015

Focení s tátou

  Jsou okamžiky, které si uvědomuju až zpětně a najednou vím, jak byly úžasné. Tenhle víkend jsem si to ale uvědomoval hned v průběhu toho zážitku a o to víc jsem si to užil...
  Měl jsem doma na návštěvě rodiče a v sobotu po obědě jsem je chtěl vzít na kafe do své oblíbené kavárny. Mámě se nechtělo a tak jsme šli s tátou sami a nejen že jsme si dali dobrou kávu, ale nakonec z toho byla víc než příjemná vycházka kouskem Kroměříže a nádherně podzimní Podzámeckou zahradou. Na té procházce jsme si povídali o všem možném a hlavně taky fotili. A já si to strašně užíval, protože jednak bylo co a druhak mám strašně málokdy možnost fotit s tátou. Je to náš společný koníček, záliba nebo jak to správně nazvat a máme tak málo možností ho spolu prožívat...